Pavlíkov

V sobotu jsme sehráli na hřišti Pavlíkova další mistrovské utkání. Na podzim jsme soupeře doma jednoznačně přehráli a tak kluci šli do zápasu trochu s lehkovážností. Místo aby si zahráli fotbal tak se z nich stali slepečtí psi. Nutno dodat že to bylo způsobeno i hrou soupeře, který se za první poločas dostal jen výjimečně na naší polovinu. A stavem hrací plochy v určitých částech hřiště. Nic méně hra nebyla asi nejen z mého pohledu dobrá. A když jsme dali v 7 minutě gól…. / kdy míč při dobrém napadání vybojoval Tůma, nesóloval a dobře přihrál Kovářovi, který sice na dvakrát, ale dal vedoucí gól 0:1/  Obraz hry se nezměnil, šance střídali šance, které volali po gólu ale zbrklost a v hlavě myšlenka chtít si dát také gól, vedly jen do soubojů a ve finální části k tomu že druhý gól stále nepřicházel. Až v 28 min. se opět po zdařilém přenesení hry prosadil Sýkora 0:2 a když v poslední minutě před odchodem do kabin se prosadil hezkou střelou Bíba bylo 0:3. O poločase jsem klukům opětovně vysvětlil, co je vedlo k tomu, aby byli úspěšní a vstup do druhého poločasu byl úplně jiný. Najednou byl pohyb, kluci měli více místa a tím i klid na zakončení a tak nejprve se prosadil Bíba, vzápětí 2x Krejča a bylo to 0:6. Do konce zápasu se trefili ještě Matějka a ještě 2x Krejča 0:9. Do druhého poločasu naskočili i ostatní kluci a svým výkonem velmi dobře zapadli, což mě těší asi více než výsledek. Musím ale bohužel konstatovat, že fotbalově šlo o úplně jiný zápas, než které jsme podstoupili v rámci zimní ligy nebo v úvodním utkání jara v Rakovníku.