Sezóna, která mě hodně bolela

Loňská sezóna byla pro mě hodně bolestivá. Po vcelku povedeném soustředění v Klatovech jsme se rozdělili na dva týmy, aby si všichni kluci zahráli. Však nás taky bylo přes dvacet. Hned zkraje sezóny první tři kluci začali chodit na střídavý start do Berouna.

První tým v podstatě bez problémů válcoval většinu soupeřů, ale jakmile přišlo na dva hlavní rivaly – Beroun a Hýskov, tak zápasy nezvládli. S Berounem prohra, i když podle všeho i díky rozhodčímu (ale hlavně kvůli velmi špatné hře kluků), s Hýskovem pak remíza. Překvapivá byla i porážka od Loděnic, které nás přejeli a naši hráči nebyli schopní zahrát vůbec nic. Béčko střídavě vyhrávalo a prohrávalo, ale nutno říci, že kluci hráli s radostí a zápasy je bavili.

Pak bohužel přišel okamžik, který způsobil mnoho problémů. Kompletní první tým a nejlepší hráči z Béčka odešli do Berouna. Pro ty kluky, kteří zůstali to bylo nepochopitelné a vůbec nevěděli oč jde. Zimní příprava podle toho taky ze začátku vypadala, chodili jsme na trénink ve čtyřech, občas je pro nízkou účast i rušili. Začalo se projevovat něco, co nás trápilo celé jaro – haštěření mezi kluky, nesoulady, nesoustředěnost.

Zimní liga na Motorletu začala těsnou porážkou pozdějším vítězem a začalo to vypadat zase trochu lépe. Bylo to ovšem jen zablesknutí a celé jaro se dá popsat jedním slovem – UTRPENÍ. Jen to, že kluky mám moc rád mě u trénování udrželo. Také nám zpět přišli pomoci Petr Kott, který ukázal velké srdce a Martin Sýkora s velmi podobným přístupem.

Bohužel odešel Petr Altman, který musel skončit s fotbalem a moc mě to mrzelo. Začínal, s prominutím, jako absolutní dřevák, ale jeho přístup k tréninku byl skvělý. Postupně se zlepšoval a určitě by s námi do budoucna vydržel.

Nebyl to během sezóny jediný odchod. Odešel také Martin Berner. U něj byl jiný důvod – neustálé problémy s přístupem a chování vyvrcholily během utkání s Berounem, po kterém jsem byl nucen ho z týmu vyhodit.

Hned poté se trochu situace zklidnila, bohužel ne nadlouho a nastalo něco, co mělo být vrcholem hrůzy. Něco, co mě málem donutilo mojí činnost v klubu ukončit. Objevil se mezi námi zloděj. Sice se podařilo ukradenou věc získat zpět, ale dění kolem celé situace v podstatě dalo zapomenou na fotbal. Konec sezóny jako bych ani neviděl.
Ale přeci jen vše nakonec skončilo mile – obrovskou rozlučkou které se zúčastnili až na tři výjimky všichni, kteří loni za Cábelíky hráli. Tedy i hráči momentálně působící v Berouně. Nakonec se nás sešlo 76 a celé odpoledne a večer pro mě, a i ostatní zúčastněné, bylo skvělou tečkou za nepovedenou sezónou. Děkujeme rodině Bíbově za azyl!

Abychom nekončili v tomto smutném tónu – přišli k nám na jaře i noví hráči a další se objevili v letní přestávce. Jsem moc rád, že v týmu máme Ondru Bártů, který je pohodovým klukem. Talentovaného lenocha Pavla Petličku, který když zabere, bude postrachem všech soupeřů. Šikovné štírky Honzu Šamka a Jirku Stejskala, kteří sice fotbal hrají krátce, ale ohromně se zlepšují. Z Berouna z hostování se k nám vrací také Matěj Krejča. Je to už třetí hráč po Danu Černém a Honzovi Kovářovi, který se vrátil. Moc doufám, že další budou následovat v létě. A v neposlední řadě i Radka Konopáče, který svým přístupem k fotbalu (přesto, že mu zatím moc nejde) musí být vzorem pro všechny.

Tým naopak opouštějí na hostování Martin Sýkora, kterému přejeme moc štěstí a který vyrostl v opravdu skvělého a rychlého záložníka. Do Berouna odchází hostovat i Dan Lukáč, který si chce zkusit, jestli má na to hrát ligovou soutěž – budeme mu držet palce. Po krátkém půlročním působení nás opuští Dominik Tůma, který do Berouna přestupuje a už se k nám nevrátí. I jemu přejeme, ať se mu daří (nejen ve fotbale). Petr Kott nakonec s námi bude, pokud to bude časově možné, hrát dál. Moc o to stál, a o to radši jsem, že s námi pokračuje.

Nová sezóna by tak mohla být vydařenější než ta minulá. Pro mě je to zároveň poslední rok, kdy u kluků budu působit a moc věřím v to, že si ho užijeme mnohem více než ten minulý, ve větší pohodě a radosti, z fotbalu i z dalších věcí, které během trénování a zápasů zažijeme.

Doufám, že příští rok až většina kluků postoupí do starších žáků, se vrátí naši ostatní kluci, kteří působí v Berouně a pomůžou Cábelíkům hrát důstojnou roli v krajské soutěži.